Procvičujeme úžas

Procvičujeme úžas

Když se v druhém ročníku učíme dívat kolem sebe a všímat si nádhery stvoření, končíme vyučování cvičením úžasu. Děti jmenují slova, která se používají, když se něčemu divíme. Zapíšeme je na tabuli. Pak vyučující v různém pořadí ukazuje na napsaná slova a děti společným přečtením „nanečisto“ žasnou. Když takto máme dostatečně natrénováno, promítneme si nějaké video s krásami stvoření (viz níže) a děti už se mají samy spontánně divit a žasnout…

„Svět nikdy nezajde na nedostatek divů, pouze na nedostatek údivu.“ (G. K. Chesterton)

P. Roman Vlk


One Reply to “Procvičujeme úžas”

  1. Skvělý nápad, ta videa jsou pravdu hezká, ale opravdu lze děti naučit úžasu tím, že budou říkat citoslovce úžasu? Není to pak jen povrchní „legrace“? Proč mají děti vlastně žasnout?
    Když si na ty otázky odpovídám, docházím k tomu, že úžas má vést ke ztišení, později u věřících k modlitbě. Umím si představit, že se na ta videa budeme s dětmi dívat v atmosféře klidu a povedeme je k vnitřnímu ztišení a úžasu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *